Vše začíná tréninkem

Ewi

Len som pokývala hlavou a po tom som sa usmiala. Nop.. nespravil si nič.. len som ostala trošku.. eeh.. nedokončila som a hodila som pohľad mimo neho. Nemusíš sa pre to trápiť. povedala som a znova som sa tak źiarivo usmiala.

Lorette

"Nemusíte to skrývat," zahihňala se a otočila se k vám zády. O Dorovy třešně už zájem nejevila, zjevně nehodlala jíst třešně, které se společně s ním rozmázly o zem, možná ale už byla plná, protože jich snědla opravdu veliké množství. Pomalu zamířila do vily, přičemž cestou utrhla asi čtyři nebo pět granátových jablek. Kráčela dost pomalu a když se zastavovala pro ty granátová jablka, ta poměrně krátká cesta se na dost protáhla. Konečně už společně s vámi vešla do vily a zamířila po hlavním schodišti v hale do prvního patra, kde hned odbočila do levého křídla. Minuli jste asi 5 dveří, než zahnula úzkou chodbou doprava, chodba byla natolik úzká, že i velice hubená žena jako ona měla problém se skrz chodbu protlačit, aniž by se dotýkala stěn, což teprve nějaký průměrný, natož vzrostlý, muž.


???

"To jsem rád, ale, omluvte mě za to, co udělám," řekl, když tě chytil za ruku a takto tě roztočil a odhodil na stěnu. Nebyl nijak zvlášť silný, alespoň tedy podle toho, jak tě hodil, protože jsi jen tak tak mířila na stěnu, aniž bys skončila na podlaze. Možná tě jen šetřil, mohlo to mít i víc důvodů.

Ewi

Trocha spýtavo som sa na neho zahľadela no to už som letela do steny, narazila som do nej a po tom som sa zviezla na zem. Tam som v podstate "sedela" a začudovane som sa na neho pozrela. Prečo? spýtala som sa potichu toho chlapíka a po tom som sa postavila. Možno mohol postrehnúť že aj cez jeho nečakáný "útok" som bola úplne kľudna.. ako keby som bola zvyknutá že ma niekto mláti.

Kate

Po cestě mi ani tak nevadilo, že jsme se zastavovali. Alespoň jsem mohla strávit trochu víc času poblíž Lorette. V chodbičce jsem ovšem měla stejné problémy jako ona i Dor, takže jsem myslela na to, očistit si svůj svrchní díl oblečení, který byl celý bílý od stěny.

Dor Mehir

Šel jsem bezeslova za Lorette až k té chodbě. Pomalu jsem se tam začal soukat bokem. Nebyl jsem nějak extra tlustý ale ani extra podviživený. Prostě takový ten normální typ ale i přesto jsem tamměl dost potíže. Nic jsem ale neříkal a pomalu jsem se soukal dál. Koukal jsem se před sebe na stěnu neboť jsem se nemohl koukat do stran neboť na obou musely být dvě ženy které svými ňadry neustále zavaďovaly o stěny. A jako muž jsem tomuhle pokušení mohl snadno podlehnout a tak jsem se radši díval na stěnu přede mnou.

Lorette

"Těch třešní jsem asi měla sníst víc," řekla docela nevinným hláskem, jako kdyby za nic nemohla. "Nemáte tady někdo něco opravdu malého k snědku? Rybíz, borůvky, třešně?" Vypadala docela naléhavě, ale v takové situaci by spíš jíst neměla, ale ona hodlala udělat pravý opak.


???

"Braň se a neptej se proč. Nepřítel se nezastaví jenom proto, že budeš zraněná," řekl, bylo to, jako kdyby tam stál úplně někdo jiný. V jeho obličeji najednou chyběly emoce a jeho oči už jsi nepoznávala. Přistoupil k tobě a ty jsi ucítila jakési deja vu, skoro jako kdybys to už někdy zažila. V tu chvíli tě znovu chytil, tentokráte ale za nohu, nejspíš se chystal s tebou znovu hodit.

Kate

Při cestě jsem byla nucena sundat si ze zad vak s jídlem, takže jsem do něj teď měla přístup. "Myslím, že nějaké jídlo mám." řekla jsem s jediným úmyslem: zavděčit se Lorette a hodila jsem směrem k ní malinké jablko, které jsem měla v batohu se slovy: "pokuste se to chytit."

Ewi

Keď ma chytil za nohu len som sa na neho tento krát tak trocha temne pozrela a v momente som ho rukami chytila za hlavu. Priložila som si pery na tie jeho a pobozkala som ho pri čom som ho tým chcela paralizovať.. len pred chvíľou som túto techniku dokončila ale bola som si takmer istá že to vyjde.

Dor Mehir

Když jsem narazil do Lorette tak jsem jen tiše zaklel a omluvil se. Neustále jsem se díval na stěnu předemnou a koutkem oka jsem sledoval i Lorette. Čekal jsem jak se to vyvine. U sebe jsem nikdy žádné ovoce nenosil a když ano tak mi vydrželo maximálně den.

Lorette

Pokusila jsem se natáhnout pro jablko, ale prostě to nebylo dost rychlé. Sedřela jsem si o stěny pěkně ruce a jablko si stejně jen dopadlo na zem a odkutálelo se pryč. "Ach, budeme to muset vyřešit jinak," povzdechla si a začal přemýšlet. "Hm, já se prostě nějak skrčím a vy mě přelezete, na konci téhle chodby jsou beztak jen dvoje dveře." Navrhla po chvíli a už se pomalu začala sunout a krčit. Na stěnách po ní jen zůstávala krvavá stopa, jak si sdírala kůži.


???

Když mě Ewi políbila, jen jsem se na ní sesunul a přišpendlil ji k zemi. Podlaha byla stejně jako stěny naštěstí velice měkká, ale horší bylo dostat mě ze sebe dolů. Ewi si konečně ale mohla všimnout těch očí, pořádně se do nich zahledět a uvědomit si, že je už určitě někde musela vidět, někde jako třeba už doma, mezi krvavými elfy.

Ewi

Keď sa na mňa zvalil tak som spadla na zem a bola som len pár centimetrov od jeho tváre.. sledovala som jeho oči ktoré mi niekoho pripomínali no ani za svet som si nevedela spomenúť koho. Po tom som však len rukou nahmatala dýku ktorú som mala za opaskom a vytiahla som ju, mohol pocítiť chladnú čepeľ na krku keď som ho ako keby "objala" a dýku som mu tým priložila o hrdlo. Stačí? spýtala som sa a čakala som či odpovie.

???

"Neřekl bych," usmál jsem se na tebe. Na chvíli to vypadalo skoro, jako bych se vypařil, ale bylo to spíš jenom o tom, že se něco Ewi zdálo, problém byl, že zároveň i ucítila tlak na ruce, kterou dýku držela. Když se podívala, mohla si všimnout, že dýka je zabodnutá ve stěně a já mám na krku velice slabou rýhu od ostří. "Co, kdybych tentokrát já políbil tebe?" Zeptal se tě docela dost cynickým hlasem.

Ewi

Trocha zvedavo som si ho prezerala a len som sa pousmiala. Myslím.. že by mi to nevadilo. Odpovedala som mu na jeho otázku s takým milým úsmevom na tvári a po tom som sa postavila. Chytila som dýku ktorá bola zabodnutá v stene a pár krát som s ňou mikla čím som ju zo steny vytrhla a dala som si ju späť do púzdra.

???

Sledoval jsem tě s dosti překvapeným výrazem. "Tys' to myslela vážně?" Zeptal jsem se zaskočeně, jako kdybych se obával, že si se mnou jenom hraješ. "No, ale jsi tu kvůli tréninku, takže se vrhneme zase zpátky k němu," řekl rychle, když si odkašlal. "Máš nějaký hudební nástroj anebo jen zpíváš?"

Ewi

Uhm.. pousmiala som sa a po tom som nahodila zamyslený výraz. Etoo.. mala som lutnu.. ale cestou sem som zletela na zem a mám po nej.. povedala som potichu a trocha zahanbujúco no po tom som sa znova len pousmiala a dúfala som že mi nejakú zaobstará.

Dor Mehir

Omlouvám se...kdybych ti mohl jenom nějak pomoci...řekl jsem lítostivě a opatrně ji překročil. Bylo mi ji líto že to kvůli nám musí dělat. Pomalu jsem poté chodbou šel dál a pokud jsem došel na konec tak jsem vešel do prvních dveří(kdyžtak vlevo)

???

"Hm, loutnu bych snad dokázal někde obstarat, ale teď bych se raději vrhnul na skutečný trénink, pak, až si dáme přestávku, ti nějakou loutnu seženu." Usmál se a chvíli přemýšlel. "Všiml jsem si, že používáš nejenom standartní nástroje, abys' přemohla nepřítele. Takže se tě pokusím naučit upírův polibek, pokud tedy souhlasíš."

Kate

Jestli se tam nedostala ona, jak bych se tam měla dostat já? pomyslela jsem si Radši jí pomohu. "Ehm... no.. já se tam asi taky nedostanu" řekla jsem. "Nemůžu vám nějak pomoci?" Takhle bych se jí mohla zavděčit. Doufala jsem, že řekne, že ano.

Lorette

"Zavděčíš se mi, když mě poslechneš půjdeš. I když to možná vypadá, že to neprojdeš, tak to projdeš, protože já mám jaksi o dost... no o dost tvrdší kůži," řekla jsem docela v klidu. Nejspíš jsem také mluvila pravdu, přeci jenom, normální člověk by asi po chvíli nevydržel a alespoň by si zahekal bolestí, ne-li zařval, když by si, tak jako já, sedřel kůži, nejspíš i s masem, a ještě navíc tolik.

Dor Mehir

Opatrně jsem stoupl na skleněnou desku a zavřel dveře. Na tmu jsem byl víc než zvyklý takže jsem tu viděl skoro jak za světla. Vy budete zřejmě mentor...řekl jsem a pečlivě jsem sledoval osobu v černém plášti.

Ewi

Po chvíľke započúvania sa do toho neznámeho som len prikývla na súhlas a bolo na mne vidieť menšie nadšenie.. Etoo.. len ešte jedna vec.. ako sa voláš? ja som Ewi. Zaškerila som sa na neho a podala som mu ruku.

???

"Ano," řekl ženský hlas, který nezněl zrovna dvakrát přívětivě. "Tak pojď sem, ať už můžeme začít s tréninkem!" Přikázal ti ten hlas docela přísně, skoro jako kdyby tě měl zabít, jestli to neuděláš.


Fulton

"Eh, já... já jsem Fu-Fulton," podezřele jsem se zakoktal, když jsem řekl své jméno, skoro jako bych ti lhal, možná to ale byla jen má nervozita, možná i roztržitost. "Těší mě, slečno Ewi" řekl jsem a klekl si, přičemž jsem jemně vzal tvoji ruku a políbil ji, jako pravý gentleman.

Ewi

Nechala som si políbit ruku a po tom som sa usmiala, prešla som mu rukou po tvári a po tom som mu hlavu naklonila tak aby sa mi pozeral do očí. Pre teba som "Ewi", nemusíš predo mnou kľačať. Zaškerila som sa.

Kate

No, nic naplat. Musela jsem se nějak prosoukat skrze chodbu, což vypadalo dost komicky. cestou jsem se potichu rozloučila s Lorette a pak jsem se vynořila do trochu většího prostoru, kde byly dvoje dveře: nalevo a napravo. Po chvíli přemýšlení jsem zvolila ty napravo a vešla jsem do místnosti.

Dor Mehir

Žena?O můj bože...zaklel jsem vduchu a zpod pláště se m vynořil temný kouř ale v té tmě to nemohla vidět. Pomalu se dosunul přede mě na zem a jako by ztvrdl. Pomalu jsem šel kupředu. Kouř za mnou ve ždycky rozpadl a přenesl se přede mě. Takhle jsem došel až k té ženě.